E-kuřákovo martyrium
Je to už měsíc a půl, co jsem neměl cigáro. A v nejmenším mi nechybí. Tedy pokud nejdu do hospody. Tam jsem namydlen. Neuroticky prázdné ruce, po druhém pivu nastupuje bažení po tabáku jak opsané z výroční zprávy České adiktologické společnosti.
Takže jsem se to rozhodl řešit e-cigaretou. Což ale v našich maloměstských poměrech není nic snadného.
Nejdřív jsem si na cestách koupil kusovku Nick one v trafice v Jičíně. Večer před odchodem do restaurantu jsem se ji jal prozřetelně otestovat. Ani neblafla. Kilo v čudu, ale hlavně, pijatika před námi a šedesát kiláků to do Jičína skutečně reklamovat nepojedu.
Nuže rychle do jedné ze dvou trafik, které mají v Jablonci otevřeno i v sobotu večer. V Kauflandu kupuju dalšího Nicka, testuju na místě, tentokrát naskočí.Nicméně rozkoš zcela absentuje, připadá mi to, jako bych se na parketu v baru postavil k chrliči diskomlhy a z plna hrdla inhaloval. S poctivým smradlavým cigárem to nemá mnoho společného. Po třetím pivu to vzdávám a po zbytek večera somruju cigára od kumpánů. Další kapitola do knihy "Naše slavné prohry".
Na pivo o čtrnáct dní později se již vyzbrojím lépe. Aspoň si to zprvu myslím. V jedné z mála kamenných e-trafik v centru Liberce pořizuju za dvě stě dvacet další e-kusovku. Má to být co do počtu šluků ekvivalent tří krabiček cigaret. Takže by mi měla vydržet tak na pět hospod.Ani omylem, po dvou hodinách a nějakých cca čtyřicet potáhnutích je kaput. Zbytek večera trpím, leč nekouřím. Možná je to i tím, že mě žoviální e-trafikant lehce podfouknul a prodal mi nejen šmejd těsně před vybitím, ale, jak jsem zjistil později, rovněž e-retko s mnohem vyšším obsahem nikotinu, než jsem chtěl. Nakonec je ale díky tomu můj organismus na zbytek večera saturován alespoň po nikotinové stránce. Každopádně: myšlenky na reklamaci jsem zavrhnul, neboť skutečně nevím, jak bych jim dokazoval, že jsem to celé fakt nevykouřil a nechci je teď oblafnout.
Po těchhle zkušenostech a v peněžence mínus čtyři sta, jsem už na kusovky rezignoval a nechal si ze specializovaného českolipského e-shopu poslat dobíjecí model Joyetech. S náplní, která má chutnat jako Lucky Strike (což logicky nechutná, je to prostě pára navoněná čímsi, co se velmi vzdáleně blíží chuti hořícího tabáku), a poštovným vyšel tenhle verk na devět stovek. Sice to opět nemá se starou dobrou marskou nic moc společného, ale dýmí ta kraksna solidně, při pořádném potáhnutí i lehce pošimrá průdušky a plicní sklípky (e-kuřáci tomu říkají, že dává solidní hit). Navíc vypadá jako cigareta, takže si s ní můžu ve výčepu cvrnkat po stole, protáčet ji mezi prsty atd. Své poslání být náhražkou, jakkoliv neplnohodnotnou, tedy víceméně plní.
Bohužel, s kouřením klasických cigaret (jak jsem zjistil na diskusních fórech, e-kuřáci jim říkají "pyro") se pojí i řada milých rituálů - kupříkladu škrtnutí zapalovače a krátký pohled do ohně.Takové posezení u krbu pro chudé, dalo by se říct. Což u elektroniky bolestně chybí.
Na druhou stranu zase díky e-cigáru jeden nesmrdí jak z udírny, kocovina je snesitelnější, prsty už po večírku nejsou nechutně zažloutlé a na bicyklu se taky trochu líp dýchá.
Díky soudruhům z Východu (e-cigára jsou Made in China, jak jinak) už teď zkrátka neplatí, že není kouře bez ohně. Čest jejich práci!
Jan Stránský
Euro 2012 fotostory: na otočku do Wroclawi / Vratislavi
Bůh v těchto dnech sedí i v silně katolickém Polsku na lavičce náhradníků. Ve Wroclawi / Vratislavi, kde sídlí česká fotbalová reprezentace, je nyní uctívána hlavně „Piłka Nożna”.
Jan Stránský
Soudruzi z Číny a naše servilní snaživost
Nikomu už dnes zjevně nepřijde divné obchodovat se zemí, která má podle všeho pořád nevyřešené problémy s dodržováním lidských práv. Nuže OK, byznys je byznys. Na jablonecko - pej-chajském komplotu (v Jablonci byla teď dva dny spřátelená čínská delegace z města Pej-Chaj, která si kromě jiného obhlížela zdejší bižutovárny) je ale přesto něco zvláštního, totiž podlézavost našich komunálních politiků.
Jan Stránský
Vlaky začínají být trendy & cool
Pokud jste pár let nejeli vlakem, připravte se na menší šok. Pozitivní. Minimálně na příhraničních tratích teď totiž jezdí vlaky, jimiž je čirá radost cestovat. Pryč jsou tvrdé koženkové sedačky, smradlavé suché záchodky nebo dveře, na jejichž otevření potřebujete bicepsy Oty Zaremby.
Jan Stránský
Zákaz billboardů u silnic? Nebezpečný omyl
Aktuální plány na odstranění billboardů od českých silnic považuji po návštěvě sousedního Saska za nepřijatelné. Na místě jsou myslím odůvodněné obavy, že by takový neuvážený krok mohl vážně ohrozit zdraví a majetky tuzemských motoristů.
Jan Stránský
Zase cikánské lágry?
"Cikory řádili. Takže domobrana a do nich. Pokud to bude pokračovat, musí se klidně i střílet. Na koho, je jasné..." Pavla Rychlá
Jan Stránský
Smrt v supermarketu
Dostavil se vlčí hlad, jak už to tak po plavání a cvičení bývá. Ještěže je hned vedle libereckého bazénu Interspar. Tedy vzhůru ke košíkům, naštěstí tu mají i dnes, o třetím dubnovém pondělí, otevřeno dlouho do večera. Jenže ouha, nějaký malér. U vchodu policajti, kus dlažby obehnaný páskou. Jdeme blíž, uniformy hledí k zemi, kde se někdo svíjí, vypadá to na bezdomovce.
Jan Stránský
Punk's Not Dead
Z přehlídky naklizených pokojíčků v celostátní soutěži o nejhezčí ubytování na koleji, drsně trčí fotky z Harcova. Liberecký bordel je, řekl bych, mimořádně kvalitní.
Jan Stránský
Lipo se ptá: Dámy a pánové, kdo z vás to má?
Před pár dny vydal debutovou desku liberecký Lipo. To je ten kluk, co v roce 2009 přeskočil mantinely úzkého regionálního hip hopového hřiště, když s uskupením BPM (Básníci před mikrofonem) získal žánrovou cenu Anděl. A nejen v Liberci pak na podzim 2010 zaznamenal masový sukces s předvolebním "protestsongem" Pozdravy z Liberce.
Jan Stránský
My děti ze stanice Liberec
Některé obzvlášť zahořkle depresivní kouty Liberce mi začínají tak trošku připomínat Západní Berlín osmdesátých let minulého století. Tedy spíš moji soukromou vizi o tom, jak tehdy Berlín - přesněji řečeno okolí Kurfürstendammu - asi tak vypadal. Tuhle představu jsem si utvořil četbou Dětí ze stanice zoo a když jsem nedávno procházel obchodním domem Delta, z nějakého důvodu se mi hned tahle ultraostrá kniha vybavila.
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2087x
četba
film